Ke kurkumě jsem se vlastně dostala před lety na Srí Lance. Fascinovalo mě tam, jak úplně jinak se na koření dívají. Nejen jako na něco, čím se jídlo dochutí, ale jako na součást tradiční péče o tělo a zdraví. Koření má ostatně významné místo i v ajurvédě, tradičním indickém systému, kde se jídlo, byliny a koření používají po staletí.
A mě to tehdy strašně zaujalo.
Začala jsem se víc zabývat ajurvédou, zkoušet různá koření a postupně je mnohem víc používat při běžném vaření. A jestli je koření, které u nás od té doby opravdu nikdy nechybí, je to kurkuma. Kurkumu dávám do polévek, luštěnin, zeleniny, rýže, kari, dhalu, omáček, na pečenou zeleninu, do marinád… A vůbec jí nemusí být moc. Často stačí jen trocha, která jídlu dodá krásnou barvu a jemnou zemitou chuť.
Proč mě kurkuma tolik baví?
Kurkuma obsahuje skupinu látek zvaných kurkuminoidy, z nichž nejznámější je kurkumin. Právě ten je předmětem velkého množství výzkumu kvůli svým protizánětlivým a antioxidačním vlastnostem. Výzkum se zabývá například jeho možným vlivem na zánětlivé procesy a některé studie naznačují přínos u potíží, jako je osteoartróza. Současně ale není fér z kurkumy dělat všelék – výsledky klinických studií nejsou u všech oblastí jednoznačné a běžné množství kurkumy v jídle není totéž jako koncentrovaný kurkuminový doplněk.
A právě proto ji mám nejraději normálně v kuchyni. Neřeším, kolik miligramů kurkuminu jsem dnes snědla. Jednoduše je to jedno z koření, které mi chutná, krásně vypadá a přirozeně se stalo součástí toho, jak doma vařím.
A jeden malý trik – pepř
Kurkumin se sám o sobě v organismu poměrně špatně vstřebává. Zajímavé je jeho spojení s piperinem, látkou obsaženou v černém pepři. Piperin může biologickou dostupnost kurkuminu výrazně zvýšit. Proto tam, kde se to chuťově hodí, kombinuji kurkumu s trochou černého pepře.A ještě jedna praktická věc: kurkumin je rozpustný v tucích, takže kurkuma krásně zapadne do jídel, ve kterých je zároveň trochu kvalitního tuku.
Kam ji dávám já?
Asi jednodušší by bylo napsat, kam ji nedávám🙂 Úplně nejraději ji mám v indickém dhalu, který je u nás doma stálice. Ale přihodím ji i do dýňové nebo mrkvové polévky, k čočce a cizrně, do rýže, k pečenému květáku nebo jiné zelenině. Skvělá je v kari a zeleninových směsích a někdy skončí i ve vajíčkách na snídani.A přesně to mám na koření ráda. Člověk nepotřebuje vymýšlet žádné složité recepty. Někdy stačí vzít úplně obyčejné suroviny, otevřít pár kořenek a během chvíle z nich udělat něco úplně jiného.
Takže ano. U nás doma je možná trochu podezřele moc věcí žlutých. Ale za to může milovaná Srí Lanka🙂